Jdi na obsah Jdi na menu
 


9.10.2010 - Narození štěňat

12. 11. 2010

Rendy si k hárání, potažmo porodu nevybrala zrovna nejvhodnější dobu. Nejen že narozená štěňátka budou k odběru až po Vánocích a tudíž nám odpadají všichni zájemci, kteří chtějí udělat někomu radost už pod stromečkem, ale i porod probíhal v jediném týdnu za posledního třičtvrtě roku, kdy jsem musela být každý den někde na cestách.
Musela přijet dcera z Brna a Rendy pěkně hlídat. Když ještě bydlela doma, nikdy mi u porodu neasistovala a vždy odešla zbaběla spát a na štěňátka se přiběhla kouknout až ráno, když už byla čisťounká, suchá a voňavá.
Termín porodu byl naplánovaný v úterý. Přesvědčovala jsem Rendy aby porodila už v neděli, ale to ona ne. V pondělí jsem byla v Plzni, což je od nás 3,5 hodiny autem. Ráno tam, večer v dešti domů. Doma Rendy v klidu leží na kavalci a tváří se spokojeně. V úterý jsem jela do Sychrova, což je od nás 3 hodiny poklidné jízdy, 2,5 hodiny zběsilé jízdy. Ráno tam a večer zase zpátky. Ráno mi Rendy připadala už trošku neklidná, ale dle průběžných informací od dcery, během dne spala. Před odjezdem ze Sychrova jsem ještě telefonovala a vše bylo zatím v klidu. Už jsem si myslela, že to stihnu, když po pár desítkách km jsem si u benzinky všimla že mám 5 nepřijatých hovorů. Nechala jsem si telefon ztišený. To jsem celá já. Kolikrát se mi už stalo, že začal zvonit na poradě v nejnevhodnější chvíli a teď mlčel.
Když jsem se dovolala, trefila jsem se do porodu prvního štěněte. Dle mých online instrukcí bylo štěňátko ošetřeno a byl to kluk. Později jsem se dověděla, že štěňátko bylo ošetřeno přes plínku, tudíž bez přímého dotyku lidské ruky. U ostatních už šly zábrany stranou. Po půl hodině další kluk a pak ještě jeden. Za 2,5 hodiny jsem byla doma a stihla jsem si odrodit první holčičku. S tou byly trošku problémy, protože Rendy jí ukousla šňůru až úplně u těla a fenka dost krvácela. Museli jsme provést zaškrcení prsty, což šlo dost špatně, protože malá sebou pořád mrskala. Nakonec se nám to podařilo zavázat provázkem a omotat fenku náplastí, aby to drželo. Už to vypadalo, že to bylo poslední mimino. Po asi hodině a půl Rendy zatlačila a přišel na svět poslední klučina. Do poslední chvíle jsem byla přesvědčena, že to bude fenka, protože my přece máme vždycky skoro samé fenky a já měla objednané ty lysinkové a všem jsem to říkala a myslela si, že to tím přivolám. A ono ne.
Poslední pejsek je tak trochu raritka, alespoň já jsem ještě nikdy takového neviděla. Je opravdu skoro celý černý a to včetně náprsenky. Bílou má jen trošku na břichu a opravdu jen špičky pacek.
Po uklidnění situace jsme se ještě museli domluvit, které štěně je které, protože dceřiny zápisky - Fufník, Fekálek a Fanynka mi nebyly jasné. Pak už jsem se jen koukaly na drobečky a šli spát. Další den jsem jela do Prahy. 3hodiny tam a večer 3 hodiny zpátky. Naštěstí už jsem byla v klidu.

Tak tohle je ten čenočerný klouček a nebo je to ten druhý, který je taky černý, ale má náprsenku bílou:
img_4310.jpg

 
 

 

Portrét


Kontakt

CHS Barabel

Božena Hronová
Květná 18
Polička

777 259 056

sheltie@barabel.cz



Archiv

Kalendář
<< srpen / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 41824
Měsíc: 478
Den: 17